Předsevzetí? Ty si rozhodně nedávám.

posted in: BLOG | 0
Alena-Jachimova-Lodka-225x300
Rok 2014: Dávám si předsevzetí, směr nebo se nechám unášet proudem?
Obrázek: Alena Jáchimová

 

Silvestrovské bujaré oslavy nechápu. Proč tolik veselí? Proč tolik hluku? Proč tolik euforie a potřeby bavit se v posledním dnu roku? Přiznám se, že mi to přijde násilné a mnohdy „za každou cenu“? Vždyť přece zažít radost mohu v průběhu celého roku, stejně jako setkávat se s lidmi, se kterými chci být. To je mi dostupné kdykoliv.

A pak mi to došlo…. Je to taková čára za minulostí.Všechno nepříjemné, nepohodlné je najednou minulostí a já mám „čistý štít“. Všechno může být zapomenuto a je tu (zase) možnost začít nanovo. Otevírá se přede mnou „čistý list“, nový prostor a vše je možné. Jsem očištěná od všech křivd, nezdarů, nepříjemností a zdánlivě i problémů.  V mém nitru se probouzí naděje, že tentokrát to bude báječný, úžasný, skvělý a jedinečný rok… a v davové euforii tomu opravdu snad i věřím. Začínám znovu, je tu nová šance tentokrát to „nepokazit“.

Jenže ouha. Hned na Nový rok mi dochází ještě jedna tentokrát tvrdá skutečnost. Samo se nezmění nic. Samo to nejspíš nepůjde. Je nezbytné do toho dát úsilí, energii, čas … avýsledek?! Nejistý. Kdo z nás vidí do budoucnosti. Takže jak je to s tím „úžasným, skvělým, jedinečným, rokem“? Nebylo by lepší se „vykašlat na všechna předsevzetí, plány, sny, cíle?

Upřímně. Na druhou stranu si myslím, aby se něco stalo, posunulo, směrem k tomu, po čem toužím (třeba jen ve skrytu duše), je na mě pro to něco dělat. Zkrátka něco si vzít za své? Dilema, jak je vidět.

Dáváte si novoroční předsevzetí?

Zanechte mi vzkaz