ČERVENÉ NÍTĚ našeho života

ČERVENÉ NÍTĚ našeho života

posted in: BLOG | 0
Máme volbu. „Svůj život můžeme vzít do vlastních rukou, vložit do rukou jiného, nechat o něm rozhodovat paní Náhodu či Universum.“ 

Náš život se mnohdy točí kolem několika příběhů. Je to takový seriál, který má svoji červenou niť a ta se jím táhne. Čas od času se dostáváme do stejných situací, ve kterých nám nebývá nejlépe. Když už si všimneme, že je to tady zase, je to fajn. Je tady šance to změnit. NLP.

Rozednívalo se. Lenka se probouzela. Nejraději by utekla zpět do snů, ale bylo tady ráno. Hlava ji bolela a v uších slyšela stále stejná slova: „Vaše místo rušíme. Děkuji za práci pro společnost, formality s vámi vyřeší už kolegyně na personálním.“ Téměř ze dne na den se jí změnil život. Pocítila úzkost. Zároveň se v ní něco leklo: „To není možné, to je jen sen. Za chvíli otevřu oči, probudím se ze spánku…“ Nebyl to sen. Stála tam sama, bezradná: „Jak se všechno stalo? Jak se to jen semlelo?“

Život je proměnlivý.

Nenechává nás v tomto směru na pochybách. přináší slunečné dny, dny zamračené, někdy je na pořadí bouřka a jindy přijdou kroupy… Změnám se můžeme bránit, vzdorovat jim. Obojí je zpravidla vysilující a marný zápas. Narůstající nespokojenost nebo nuda jsou ukazatelé budoucích nových událostí. Pak se ocitáme na cestě. Mnohdy nové, neznámé, neprozkoumané, staví se nám do cesty překážky, výzvy. Dobrodružství začíná…

Paní Lenka, hrdinka našeho příběhu také máma 2 školáků, rozvedená, je postavena –nedobrovolně – před skutečnost najít si nové zdroje obživy. Právě teď je zaskočena nenadálou situací („ani ve snu jí nenapadlo, že by ji společnost mohla propustit“). Stalo se to. Teď už se zlobí: „Jak mi to mohli udělat! Dělala jsem snad něco špatně?“ Probouzejí se výčitky. Jako roj komárů krouží nad Lenčinou hlavou. Bzučí a štípnou tam, kde najdou kousek „masa“. Bolí to, pocity vzteku se střídají se sebelítostí. Lenka neví kudy je to dál. Ještě se nikdy neocitla v podobné situaci. Právě se přistihla, že se za tento nový stav stydí. Je bez práce… Rozhodla se požádat o podporu. Nechce být s „černými myšlenkami“ sama a také cítí velkou odpovědnost za své děti na studiích. A tak se setkáváme…

Nevím, že nevím a tak se bojím….

Lenka dosud měla dobrou práci. Nemusela si nikdy dělat o ni starosti. Teď je jí něco přes 40 let a bojí se. Obvolala známé a slyšela: „To máš, holka, dneska těžké…. a taky nejsi nejmladší. Zeptám se ti.“ Čekala… a nic. Pak ji jedna známá doporučila mne. Sedí tady v obavách. Trochu se zlobí na sebe, trochu na svého bývalého zaměstnavatele a trochu na celý svět. A hlavně nechce už čekat. Neví, jak začít s hledáním nové práce a odkud. Bojí se výběrových řízení: „Nevím, jak se tam mám chovat a co když mi řeknou „ne“?!!“ Lenka ani neví, co neví a svazují ji obavy. S těmi si potřebujeme poradit mezi prvními…
Sbírání odvahy….
Přijít do společnosti a ucházet se o místo vyžaduje určité sebevědomí. Nejistou, rozklepanou a stěžující si bytost dnes jen málokdo přijme. Začínáme s Lenkou pracovat. Přestáváme mluvit o tom, co se jí stalo a o jejích obavách z budoucnosti. Mluvíme o ní samotné. Pozornost a hovor se stáčí na to, co ráda dělá. Najednou mám před sebou jiného člověka. Sedí tady temperamentní žena. Kam se poděla ta smutná a ustaraná? Odkrýváme jeden talent za druhým. Poslouchám o Lenčiných úspěších. Bavíme se o tom, co z toho by ráda dělala v budoucnosti. Občas vykoukne z očí Lenky skeptik. Má tu své místo, ale ne teď. Lenka potřebuje odvahu aby vykročila na výběrová řízení. S tím souvisí ujasňování si toho, co chce a uvědomování si svých kvalit. Jednu z prvních otázek, kterou ji na výběrovém řízení nejspíš někdo položí bude: co umíte a proč bychom se měli rozhodnout pro vás? Krok za krokem Lenka sbírá odvahu. Vnášíme světlo do Lenčiny situace. Lenka si ujasňuje, co vše potřebuje dělat, aby se odvážila napsat životopis, aby zapojila své širší okolí a nechala si při hledání nového místa skutečně pomoci…

Vykročení do neznáma…

To je mnohdy nejtěžší. V tomto okamžiku se stáváme dobrodruhy, experimentátory. Jsme ve střehu. Nová situace vyžaduje naši plnou pozornost a také velkou toleranci k učení se, flexibilitu. Lenka by si přála uspět hned na prvním výběrovém řízení (tak by to chtěl její otec). Velká ambice, velké očekávání. Postoj, který jí nepodpoří. Každé výběrové řízení je „učební lekce“ obchodního jednání. Lekce ve vnímání sebe, okolí a uvědomování si, že si vybírají obě strany – tedy i Lenka.

Když víš, co chceš, soustřeď se na cestu…

Velká část tohoto intenzivního pozorování je o všímání si, jaké obrazy se v naší myslí objevují a jaké hlasy promlouvají v naší hlavě. Lenka se na prvním výběrovém řízení setkala s personalistou, a zpětně si uvědomila, že ji něčím připomínal jejího přísného otce. Hned ji v hlavě zazněl otcův hlas: „musíš uspět“. Přistihla se, jak začíná ztrácet pevnou pudu pod nohama, znervózněla. Pokud chtěla uspět v dalších rozhovorech, učila se slyšet podporující vnitřní hlasy…

Selhání neexistuje, dostáváme jen informace o tom, jak dál…

Pokud Lence víra sama v sebe zabrání „zvítězit“, pak jakékoliv množství tréninku nebude fungovat. V tomto případě věnujeme čas práci na její sebedůvěře. Zkrátka je nutné dělat něco jinak (odlišně). Zní to jednoduše, ale většina z nás velmi často „neví, co změnit“. Pokud to, co děláme, nikam nevede, pokračovat v tom, co jsme dělali dosud v naději, že to snad jednou vyjde je bláznovství. NLP zná postupy, metody, jak opět obnovit tuto víru, nedává Lence záruky, že najde optimální místo. To je do jisté míry také na trhu práce. V každém případě Lenka zvýšila své šance ve výběrových řízeních. Šla na ně v nejpozitivnějším možném stavu mysli.

Lenka v průběhu půl roku absolvovala mnoho výběrových řízení, učila se vést „obchodní“ jednání, vážit si sama sebe, nenechat se ovlivnit strohostí personalistů, reagovat na zkoumavé otázky, protěžující její praxi a osobnost aj. Odmítla nabídku společnosti (což si zprvu nedokázala ani představit), ve které se už od počátku cítila špatně. V průběhu tohoto hledání si začala budovat svojí vlastní klientelu – malé a střední podnikatele, kterým dnes vede účetnictví.

Můžete se sami přesvědčit jak Neurolingvistika (krátce NLP) může zlepšit kterýkoliv aspekt našeho života – zkvalitnit naše vztahy s blízkými, získat silnější pocit sebeúcty, posílit obchodní aktivity nebo kariéru apod. NLP může navýšit náš potenciál a zlepšit naše výsledky v jakékoliv oblasti. Je to praktická dovednost, která nás učí, jak dosáhnout toho, čeho opravdu dosáhnout chceme.

Vyzkoušejte jedno Lenčino cvičení: „Spouštění kotev…“

Velkou roli v našem úspěchu či neúspěchu hraje naše představivost, obrazotvornost či snění (nejen). Díky němu se dostáváme do „nálady“ – smutné, veselé, bojovné, skleslé, rozpačité, unavené, … A ta má významný vliv na to, jak se chováme, jak se k nám druzí lidé vztahují, na výsledek. Když se dostanete do náročné situace a uslyšíte „hlavu vzhůru“, je to užitečná rada.

„Dobrou náladu“ si můžeme pomocí NLP „zakotvit“.
1. Krok: Udělejte si 7 minut jen pro sebe. Najděte si prostor, kde budete sami. Nikým nerušeni.
2. Krok: Najděte ve svých vzpomínkách takový okamžik, kdy jste si cítil/a opravdu šťastný.
3. Krok: Pokud je takových okamžiků více, vyberte ten nejsilnější.
4. Krok: Přehrajte si tuto vzpomínku znovu ve své hlavě (jako byste si pouštěli film na DVD). Zavřete si oči, pokud vás to podpoří. Slyšte to, co jste tenkrát slyšel/a. Ciťte to co, jste tenkrát cítil/a, prožijte to, co jste prožil/a tenkrát….
5. Krok: Opakujte to alespoň třikrát. Znovu a znovu si přehrajte v mysli tuto vzpomínku.
6. Krok: Na emočně nejsilnějším místě vzpomínky přidejte kotvu tj. dotek („palec na palec“), zvuk (písnička), obraz (fotka moře), barvu (modrá) aj. Tyto kotvy vám pomohou se opět do podobné nálady dostávat.
7. Krok: Během 21 dnů tuto „kotvu“ alespoň třikrát denně použijte. Čím častěji, tím rychleji začne fungovat.
Díky kotvě ovládáme svoji náladu a také se díky ní vědomě dostáváme k našim nejlepším schopnostem, zdrojům.

Zanechte mi vzkaz