BLOUDÍTE V KRUHU? Začněte zastavením.

Eva pracuje jako manažerka s vysokou odpovědností ve firmě zabývající se výrobou i obchodní činností. Zrovna jede do práce a má pocit tísně… Ještě před pár lety byla plná nápadů, aktivity a cítila v sobě sílu něco dokázat. Dnes ale vnímá spíše únavu: tlaky odevšad – podřízení, nadřízení, zákazníci, budoucnost… Úspěchy minulých let jsou zapomenuty a zvýšené úsilí nepřináší očekávaný efekt. Organizace, ve které Eva pracuje, už třetí rok mění strategii a organizační strukturu. Zeštíhluje. Eva, zkušená manažerka, si klade otázky a hledá novou perspektivu: „Týden za týdnem utíkají a já jsem začala přemýšlet, zda to, co dělám má vlastně vůbec smysl. Přemýšlím, zda svůj čas, energii a především své schopnosti věnuji smysluplným věcem. Už se mi nechce ukecávat lidi kolem sebe, že mají dělat více a ještě více. Už mě vysiluje dokazovat svým nadřízeným, že jsem schopná, výkonná a loajální. Vlastně nevím, zda je zajímám jako člověk. Stačí „mít čísla“ a dělat. Vysiluje mne to. Začínám přemýšlet o změně. Dochází mi, že život nejsou jen cíle, výsledky, úkoly a povinnosti. Mě zkrátka baví lidi…“

Za horečnou a únavnou práci, hašení všech ohňů, se nám moc ocenění nedostane. Potřebujete se podívat na své počínání s nadhledem a hodnotit sami sebe: co dělám, jak to dělám a proč to dělám. Začátek těchto úvah nebývá příjemný, ale buďte k sobě upřímní:

• Nemarníte čas?
• Vyhovuje vám to, co v práci děláte?
• Kolik let ještě budete takto pracovat a vydělávat?
• Známe se opravdu dobře? Kde berete dostatek energie a motivace?
• Uvědomujeme si, jakými schopnostmi disponujete?
• Nemáte v sobě další talenty?
• Uvažujete o změně? Ale jak na ni dosáhnout?

Eva váhá mezi odhodláním něco udělat a rezignací – bude to vůbec k něčemu? Zmocňuje se jí pocit marnosti. Má strach udělat chybu, ztrácí perspektivu. Úbytek energie, starosti, špatný spánek, rozmrzelost se již začaly podepisovat také na osobním životě. Uvědomuje si si, že je zdravý a děti také, výplatu dostává včas, má hezké bydlení, auto, počítač… ale přesto tuší, že něco důležitého v pořádku není. Jako by jí něco důležitého unikalo… Co s tím? Co se zbytkem života?

JAK SE DOSTAT Z BLUDNÉHO KRUHU

Někteří to už zvládli. Dalo jim to práci. V první řadě se učili uvažovat a rozhodovat jinak, než byli zvyklí. Po nepříjemném období se úspěch dostavil. Můžeme se jimi nechat inspirovat.

V dnešní době (a především jako manažeři) se neobejde bez schopnosti pracovat na své odolnosti vůči neúspěchům, pocitům frustrace, vlastní motivaci, dovednosti pracovat s vlastními emocemi (strach, vztek, smutek, radost aj.) a především zvládat (vnitřní) konflikty, dilemata. Právě v krizových situacích se projeví rozdíl mezi opravdovým a slabým leaderem.

Co z toho vyplývá?

Důležité může být zjištění, že řada lidí v podobné situaci již uspěla. Cest může být několik. U většiny těch, kteří uspěli, nacházíme společné znaky:

1. Nenechte se zahltit operativou a tlakem ostatních. Zastavte se.
2. Objevte své talenty. Máte je, možná o nich nevíte, možná jsou potlačené, ale máte je. A na nich postavte své silné stránky.
3. Vytvářejte pevné a dobré vztahy. Sám úspěchů nedosáhnete.
4. Pomůže komunikace. Umíte to?
5. Ujasněte si své současné životní cíle a naplánujte cestu.
6. Změňte svůj momentální životní (pracovní) styl, neuspokojující rutinu.
7. Mluvte sám/a se sebou. Písemně. V zásadě víte nebo tušíte, co potřebujete udělat, jenom to vědění máte potlačeno každodenní prací, řešením problémů různého významu. Snažíte se splnit, co přijde na váš stůl, protože to okolí chce, máte pocit, že musíte úspěšně zvládnout vše. Napište si to. 

ZAČNĚTE ZASTAVENÍM

Zastavte se. Začátek těchto úvah nebývá příjemný, ale nalejme si čistého vína. Jenom my rozhodujeme, co se zbytkem života.

Položte si zásadní otázky: Kolik let ještě budete pracovat a vydělávat? Pět nebo třicet do důchodu nebo do doby, kdy budete mít dost velký kapitál, abyste mohl/a začít třeba jen cestovat nebo investovat?

Klíčová otázka: Co budete dělat do té doby, jak si uspořádáte život?

Je to věc vašeho rozhodnutí. Samozřejmě víte, že od vás rodina něco očekává, máte závazky z minula. Jsou skutečné, nebo si jen myslíte že je máte? Váš největší závazek je totiž představa, jak naložíte s časem aktivního života, který máte k dispozici. S pracovním časem, s roky života, které máte před sebou. Nepřipouštějte si myšlenku, že prostě musíte dělat to, co dosud, nebo něco podobného. Nemusíte. Můžete svůj život přestavět, můžete užívat víc radostí, víc požitků.

Poznámka: O dalších šesti kročích se dozvíte v dalším blogu s názvem „DOBRODRUŽSTVÍ NALÉZÁNÍ TALENTŮ“