V pracovních skupinách je řešení nedorozumění součástí role šéfa. Jeho povinností je dbát na tvůrčí pracovní atmosféru v kanceláři. Pokud ji spory obou zmíněných pracovnic ničí je zásah šéfa nutný. Nespoléhejme ovšem na osvícenost svých šéfů, starejme so o své pracovní vztahy sami. Je to úžasná škola pro vztahy mnohem hlubší a cennější…
Jak nad napětím, rozporem, rozladěností opět získat vliv?
Co dělat s naší rozdílností, která se právě skrze konlikty projevuje?
8 kroků, jak si poradit
- Zastavte se a podívejte se na „zhoubnost“ sporu. Položte si otázku do budoucnosti: Co se stane když to nechám být? Každý z nás je dobrý scénárista příběhů. Rozviň ho. Napiš ten příběh. Pokud nejsi spokojený s tímto scénáře, pak je na tobě jako na režišérovi ho změnit…
- Odvaha. Oslovte spornou situaci. Tj. Pozvat si obě pracovnice na krátké setkání a sděli jim, že se vám nelíbí jejich vzájemná spolupráce a komunikace. A že chce tuto situaci společně s nimi řešit a to tak, aby zavládla v kanceláři opět pracovní a přátelská atmosféra. Důležité je, aby jste v tomto okamžiku nepřipustil/a žádné vysvětlování a obhajování se či obvinování té druhé. Jde pouze o to, informovat je (případně i celou pracovní skupinu v kanceláři), že se situací bude vážně zabývat a že nejste spokojen/a se stávajícím stavem.
- Tento bod je v praxi velmi opomíjený, ale nesmírně důležitý pro příznivý výsledek. Uznat veřejně důležitost. Obě pracovnice musí vědět a cítit, že vy a skupina vnímá jejich kvality. Zároveň trvejte na jiném způsobu komunikace, vztahování se k sobě.
- Dát si schůzku s každou z pracovnic zvlášť. Zjistit, co jedna od druhé chce a nedostává. V tomto okamžiku je nutné zůstat neutrální a nevyjadřovat ani jedné podporu. Byť se může stát, že se obě prezentují jako zcela nevinné. Do této pasti se nikdy nenechávejte chytit. Nehledáme totiž viníka, ale řešíte jak se jinak mohou k sobě vztahovat. Jde vám o funkční pracovní vztahy.
- Jsou-li do sporu vtažené i další osoby, je užitečné, mluvit s nimi a získat i jejich úhel pohledu. Důležité je zaměřit se pouze na fakta – tedy „co se děje“ a „jak se v tom cítí“ nikoliv „co si o tom kdo myslí“.
- V žádném případě si nenechte vnutit roli soudce, který ukáže na viníka. To je málo. Situaci je nutné řešit, tedy pokud možno neopakovat. ůCo, jak a od koho potřebují“ naučte přijít účastníky sporu.
- Rozhodnout a pojmenovat (optimálně společně s pracovnicemi), jakým způsobem napravit, co bylo pokaženo. Stanovit, jak pokračovat dál, jakých pravidel se pro příště držet.
- Nové návyky, pravidla potřebují čas a podporu. Jinak se vše vrací do starých kolejí. Někdy je nutné bez jakýchkoliv výčitek vzít toto rozhodnutí na sebe a vyřešit spor jako šéf sám (někdy i tím, že budou pracovat každá v jiném oddělení či kanceláři). Jejich spor se totiž nepřímo může dotýkat výkonnosti a spokojenosti dalších kolegů.
Konflikty a vztahy na pracovišti jsou jedním z nejčastějších důvodů, proč dáváme výpověď.
Spory, konflikty a nedorozumění se dají vyjasnit komunikací. Lze odhalit, proč konflikt vznikl a otevírá se tak cesta k dalšímu jednání, kdy se ti lidé k sobě více přiblíží, protože najednou vidí, co mohou udělat, aby dostali to, co skutečně chtějí a potřebují nejen ke své práci.