Adaptace očima interního trenéra – školitele

Adaptace očima interního trenéra – školitele

posted in: BLOG | 0
Z druhých lidí dostaneme to nejlepší tehdy, když vydáme to nejlepší, co je v nás samotných.

U velkých organizací , obchodních firem je běžnou součástí adaptačního procesu interní trenér, školitel, specialista na produkty a dovednosti, učitel a důvěrník.

Přináší do systému trpělivost a ochotu podporovat každého spolupracujícího nováčka. Systém školení, konzultací a tréninků v kombinacemi s Field Assistance je nejefektivnějším mixem účinné adaptace.

 

Na co klást důraz?

 

Zásadní bývá ovšem to, jak nováček postupně plní své úkoly mezi jednotlivými aktivitami. Některé úkoly a doporučení bývají opomíjena. Později mohou zásadně brzdit úspěch nováčka: nedostatek jasné zpětné vazby, přílišná tolerance odkládání, nekvality, nevinné lži maskují obavy z kritiky a neúspěchu aj.

Trenér dokáže citlivě upozornit na trhliny v adaptačním procesu nováčka. Zároveň, je-li to v jeho silách, s nováčkem najde způsob jednání, který bude efektivnější než stávající. Ti nejlepší pomáhají objevovat a rozvíjet silné stránky nováčků. Poukazují na jeho posun. Pojmenovávají funkční postupy, strategie, taktiky a reakce přímo v praxi. Takovéto chování trenéra rychle buduje sebejistotu nováčků. Očekávané výsledky jsou rychleji viditelné.

Na co nelze zapomenout?

 

Bez pravidelného setkávání a vyhodnocování úkolů trenéra s nadřízeným nováčkanebývají výsledky nejlepší. V situacích, kde jim síly nestačí, selhávají. Je lidské nepříjemným činnostem a rozhovorům se vyhýbat. Odkládáme je. Pak je nemůžeme naučit. Toto si prozíraví šéfové uvědomují. V takových momentech poskytnou trenérovi podporu. Postaví se na jeho stranu. Chtějí po nováčkovi to, co on. Je jen otázkou času, kdy si nováček díky opakování novou dovednost osvojí.

 

A na závěr?

 

Nástrojem pro vzájemnou spolupráci všech je Adaptační příručka. Výhodné je když je přímo v rukou nováčka. Takový index. Odpovědnost za sebe, za přizpůsobení se nové společnosti, novým podmínkám, je na jeho straně. Chce tuto práci.

V příručce má napsané všechny aktivity, kterými bude procházet. Vidí, s kým se bude setkávat a proč. Co se má osvojit a do kdy. Může se dopředu připravit. Příručka mu také umožňuje nárokovat si to, na co má právo.

Skrytým nebezpečím podobných příruček je formalismus. Důležité je, aby nezestárly rychleji než se napíší.

A na závěr už jen jeden citát. „Z druhých lidí dostaneme to nejlepší tehdy, když vydáme to nejlepší, co je v nás samotných.

Zanechte mi vzkaz